Podle původních informací už radar zahájil zkušební provoz, ministerstvo obrany ale později upřesnilo, že jde pouze o testování technologií. Radar jako takový tedy zatím neběží. "Nic nevysílá ani nepřijímá," řekl Petr Sýkora z tiskové služby ministerstva obrany.

"Radar není ve zkušebním provozu, byly však zahájeny a probíhají zkoušky k ověření spolehlivosti instalovaných technologií. V případě jejich úspěšného završení se předpokládá zahájení vlastních testů spolehlivosti formou zkušebního provozu, a to nejdříve na podzim 2009," konstatoval Vladimír Lukovský z ministerstva obrany.

Testování technologií začalo 17.srpna a potrvá zhruba tři týdny. Podle expertů jde o jakýsi předstupeň k samotnému zkušebnímu provozu.

Stavbu několik let komplikovaly a protahovaly soudní spory s odpůrci radaru, především z okolních obcí. Původně chtěla armáda začít se stavbou už na podzim roku 2003. Kvůli sporům však pak dala přednost podobnému zařízení u východočeských Nepolis.

Se zástupci obcí a kraje by měl tento pátek o radaru jednat ministr obrany Martin Barták. "Musíme hledat nějakou domluvu. V první řadě nám jde o to, aby byl provoz zařízení po zdravotní stránce bezpečný," řekl ČTK starosta Sokolnic Jiří Životský.

Představitelé obcí očekávají, že ministerstvo obrany doloží podrobné testy potvrzující, že provoz je pro zdraví obyvatel nezávadný.

Životský má pro ministerstvo více návrhů souvisejících s provozem radaru. Podle něj by všech bezmála 20 obcí kolem slavkovského bojiště mělo být zahrnuto do systému včasného varování. Radar představuje vojenský cíl a v případě ohrožení by měli být obyvatelé před možným nebezpečím v předstihu varováni.

Spory se táhly čtyři roky

Oba radary u Slavkova i u Nepolis jsou 25 metrů vysoké a v jejich horní části je koule o průměru 18 metrů. U Slavkova stojí radar zhruba 800 metrů od památníku Mohyla míru, který připomíná oběti bitvy tří císařů v roce 1805. Zařízení v místě nahradilo tři zastaralé sovětské vysílače.

Spor o výstavbu radaru na Prateckém kopci poblíž památného slavkovského bojiště trval čtyři roky. Armáda sice třikrát získala územní rozhodnutí ke stavbě, odpůrci stavby se proti němu ale vždy odvolali. Teprve v roce 2007 Krajský soud v Brně definitivně zamítl žalobu proti výstavbě.

Odpůrcům vadila stavba hned z několika důvodů. Tvrdili, že radar bude podstatně vyšší než dřívější sovětské antény, které na místě stály, a proto bude vidět desítky kilometrů daleko. V areálu stála hned šestice starých antén. Výkon nového radaru má být podle údajů armády až desetkrát nižší, než původních zařízení.

Lidé se obávají i zhoršení životního prostředí. Navíc podle nich stavba ruší pietní místo. Pole u Slavkova se 3. prosince 1805 stalo při bitvě tří císařů hrobem pro 40 tisíc vojáků. V bitvě u Slavkova se utkala armáda císaře Napoleona s vojáky rakouského císaře a ruského cara.

Starostové některých okolních obcí od počátku chtěli, aby armáda postavila radar jinde. Ministerstvo obrany ale oponovalo, že výhodnější místo pro provoz v Česku neexistuje.