Armádě budou chybět miliardy, které vláda slíbila, varují experti i senátoři

14. srpna 2019  15:58
Pokud ministerstvo obrany v následujících letech dostane ze státního rozpočtu přidělen takový balík peněz, se kterým počítá vládní návrh, mohou armádě chybět miliardy korun na důležité modernizační projekty. Varují před tím experti i senátoři z výboru pro obranu. Během tří následujících let by to mohlo být přes 20 miliard.  
Cvičení „Mobilizace 2017“. Ostrými tankovými střelbami na Libavé vyvrcholily manévry, do kterých armáda k profesionálům poprvé povolala záložníky | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz
galerie Srovnání výdajů na obranu USA a ostatních členských zemí Aliance Procentuální podíl, kolik země NATO ze svých výdajů na obranu investují do... Obranné výdaje členů NATO vyjádřené procentním poměrem k HDP. Státy se zavázaly... Obranné výdaje NATO jako celku rostou pátý rok po sobě

Podle návrhu rozpočtu by měla mít obrana příští rok k dispozici 74,3 miliardy korun, což je sice o 7,5 miliardy korun více než letos, ale zároveň o dvě miliardy korun méně, než s kolika počítal loňský rozpočtový výhled.

V roce 2021 pak má na obranu jít zhruba 85 miliard korun a v roce 2022 rozpočtový výhled počítá s výdaji ve výši asi 95 miliard korun. Původní plány ale byly nastaveny na 105 miliard korun.

Bezpečnostní experti dlouhodobě varují, že to sice představuje růst, ale nedostatečný. Jinými slovy, armádě může chybět v následujících třech letech přes 20 miliard korun, se kterými počítala pro strategicky důležité modernizační projekty včetně pořízení nových vrtulníků, pásových obrněnců, radarů nebo houfnic.

A v dalších letech pak více než dvojnásobek.

„Rozdíl mezi vládním návrhem a skutečnou obrannou potřebou v součtu činí 24 miliard. Pokud nedojde k úpravě návrhu rozpočtu, může ministerstvo obrany s plánováním modernizačních projektů a výstavby jednotek začít od nuly,“ shodli se ve společné analýze někdejší šéf Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel, bezpečnostní expert Ivan Gabal, bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář a bývalý náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

Srovnání výdajů na obranu USA a ostatních členských zemí Aliance

Srovnání výdajů na obranu USA a ostatních členských zemí Aliance

Obranné výdaje členů NATO vyjádřené procentním poměrem k HDP. Státy se zavázaly dávat 2 procenta

Obranné výdaje členů NATO vyjádřené procentním poměrem k HDP. Státy se zavázaly dávat 2 procenta

Obranné výdaje NATO jako celku rostou pátý rok po sobě

Obranné výdaje NATO jako celku rostou pátý rok po sobě

Zároveň by to podle nich pravděpodobně znamenalo nesplnění závazků České republiky v NATO. Česko se opakovaně zavázalo, že do roku 2024 bude vydávat na svou obranu dvě procenta HDP.

V současné době to je při výdajích ve výši 66,7 miliardy korun asi 1,2 procenta. Rozpočet ministerstva obrany sice každoročně roste, ale podle analytiků je tempo vzhledem k dluhům z minulosti nedostatečné.

Senátní výbor chce změnu

Situací se tento týden už zabýval i senátní výbor pro obranu. Doporučil celému Senátu k přijetí usnesení, ve kterém by „se zneklidněním konstatoval“, že vláda v rozpočtu nevyčlenila na obranu v rozporu s koncepcí dostatek peněz.

Obranné výdaje České republiky

(v miliardách korun; procentní podíl HDP)

  • 1993    23,8    2,61
  • 1994    27,0    2,60
  • 1995    28,3    2,26
  • 1996    30,5    2,16
  • 1997    31,3    1,90
  • 1998    37,6    2,07
  • 1999    41,7    2,25
  • 2000    44,7    2,35
  • 2001    45,0    2,10
  • 2002    48,9    2,23
  • 2003    53,2    2,21
  • 2004    52,5    1,90
  • 2005    58,5    2,00
  • 2006    55,4    1,72
  • 2007    54,9    1,55
  • 2008    49,8    1,35
  • 2009    51,8    1,43
  • 2010    47,7    1,29
  • 2011    43,8    1,17
  • 2012    42,0    1,10
  • 2013    40,8    1,06
  • 2014    39,1    0,91
  • 2015    43,4    0,96
  • 2016    44,2    1,01
  • 2017    48,9    1,04
  • 2018    58,9    1,11
  • 2019    66,7    1,19
  • 2020    74,3*   1,30
  • 2021    85,3*   1,40
  • 2022    95,2*   1,50

* návrh státního rozpočtu

Zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Senátoři by se také měli podle návrhu přihlásit k závazku soustavně zvyšovat obranné výdaje a dávat z nich 20 procent na investice. Výbor by tak prostřednictvím senátního pléna chtěl požádat vládu, aby zajistila modernizaci armádní techniky podle původních plánů.

„Je už na čase zásadně modernizovat zbraňové systémy a přerušit kontinuální závislost na sovětských zbraňových systémech, být kompatibilní v rámci NATO a zajistit, aby naši vojáci mohli plnit svěřené úkoly, ke kterým se ostatně zavázala i vláda České republiky,“ citovala předsedu výboru Pavla Fischera agentura ČTK.

Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška má o konkrétní podobě rozpočtu jednat příští týden ministr obrany Lubomír Metnar s ministryní financí Alenou Schillerovou. Ta by měla předložit vládě návrh zákona o státním rozpočtu do konce srpna.

Pátí od konce mezi spojenci

Dohodnutá dvě procenta HDP na obranu vynakládá v NATO v současnosti už osm členských zemí. Česko si i přes prokazatelně zvyšující se obranný rozpočet oproti loňsku o jednu příčku pohoršilo a je znovu páté od konce.

Vláda premiéra Andreje Babiše se zavázala navýšit postupně rozpočet na obranu na 1,4 procenta do roku 2020 a ke dvouprocentní hranici se má blížit v roce 2024. Aby Česká republika svých závazků dosáhla, musí dlouho zanedbávaný obranný rozpočet každoročně výrazně růst.

„Vládou schválené rozpočtové parametry znehodnocují všechny strategické dokumenty týkající se rozvoje armády. Na tento rozvoj vláda nedává zdroje. Navíc rozhodla o valorizaci platů vojáků a státních zaměstnanců, ale ministerstvu obrany na tyto výdaje do rozpočtu nepřidala. To ještě dále snižuje objem finančních prostředků určených primárně na investice, výcvik, ale i další běžné výdaje,“ tvrdí experti.

Vzniká tak podle nich po několika letech růstu, kdy armáda opět začala s nábory nových profesionálů a zvyšováním počtu vojáků, velká otázka, kolik si jich armáda může dovolit.

Navrhují pak, aby minimální výše parametrů obranných výdajů pro následující tři roky byla ještě o něco vyšší. Příští rok 78 miliard, o rok později 92 a v roce 2022 až 108 miliard korun. Jinak bude podle nich jediným řešením některé modernizační projekty a nákupy techniky odložit do budoucna a některé zastavit.

Připomněli, že hranice 2 procent HDP na obranu ČR naposledy dosáhla v roce 2005 a od té doby vnitřní finanční deficit v zajištění obrany státu a spojenců přesáhl už 400 miliard korun. „V komunistických dobách Varšavské smlouvy šlo na obranu minimálně 5 procent HDP Československa ročně,“ uvedli.

Procentuální podíl, kolik země NATO ze svých výdajů na obranu investují do modernizace a bojových schopností

Procentuální podíl, kolik země NATO ze svých výdajů na obranu investují do modernizace a bojových schopností

Více času na utracení peněz

Vládou navrhovaný parametr pro rok 2022, tedy 95 miliard korun bude vzhledem k odhadovanému růstu ekonomiky představovat asi 1,5 procenta HDP.

Proč 2 procenta HDP?

Neustále přetřásaná hranice dvou procent HDP je číslo ověřené historií. Osvědčený poměr, který dovoluje udržet model struktury, modernizace, naplněnosti a velikosti ozbrojených sil dané země.

Jen pro představu v době „první republiky“ v letech 1918 až 1933 činily výdaje Československa na obranu 12 až 16 procent HDP.

Hranice se v průběhu let stala jen symbolem ochoty investovat do obrany, nijak však neodráží skutečnost, jak je, či není obrana dané země funkční a schopná. Příkladem může být Řecko, které sice hranici plní, ale přes 70 procent obranného rozpočtu jde na výplaty, penze a další personální náklady.

Minimálně 20 procent z obranného rozpočtu tak má mířit do modernizace armády a zvyšování bojeschopnosti.

Aby Česká republika dodržela svůj závazek dávat v roce 2024-2025 na obranu 2 procenta, musel by rozpočet ministerstva obrany skokově narůst během dvou let zhruba o 50 miliard a v roce 2024 by činil asi 145 miliard korun. Zhruba 30 miliard by přitom mělo jít na investice, což je ale podle analýzy vzhledem k akvizičním procesům neuskutečnitelné.

„V letech 2023 a 2024 tak dojde k dalšímu nedodržení termínů u jednotlivých modernizačních projektů a zpožďování ve výstavbě jednotek. Budou chybět finance na investice a běžné výdaje na provoz a výcvik armády,“ předpovídají experti.

Armáda by proto podle nich kvůli víceletým modernizačním projektům potřebovala alespoň pětileté investiční rámce a možnost, že by na efektivní utracení prostředků přidělených v daném roce měla ještě dalších pět let.

„Naši předci v roce 1926 přijali ohledně ministerstva obrany zákon, kterým dali armádě víceletou investiční jistotu a desetiletý prostor na její spotřebu,“ uvedli v analýze.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.