Pentagon oznámil, že severokorejský režim musí počítat i s dalšími americkými vojenskými kapacitami a ne jen 28 tisící vojáky, kteří jsou přímo rozmístěni v Jižní Koreji.

Nad Korejským poloostrovem přelétají americké strategické bombardéry B-52 Stratofortress, potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany George Little.

Jako příklad uvedl cvičnou misi bombardérů ze základny Andersen na Guamu, které nad oblasti proletěly 8. března v rámci společných manévrů Foal Eagle s Jižní Koreou.

"Není žádné tajemství, že jsme uprostřed vysílání velmi silného signálu, který potvrdí náš pevný závazek vůči alianci s našimi jihokorejskými spojenci," řekl Little.

Lety bombardérů  mají podle jeho slov ukázat americké odhodlání Jižní Koreu ochránit. Zároveň připustil, že to nebyla první ani poslední taková mise, ale demonstrace dlouhodobé přítomnosti amerických sil v Pacifiku.

Little také zdůraznil, že jde jen o jednu z mnoha kapacit, které jsou Spojené státy připraveny na obranu Soulu před jeho severním sousedem nasadit.

Rostoucí napětí zasáhlo Evropu

Napětí na Korejském poloostrově stále roste. V odvětě za další sankce za prosincovém vystřelení balistické rakety a únorový v pořadí již třetí jaderný test komunistický Pchjongjang pohrozil Washingtonu preventivním jaderným útokem a vypověděl dohody o neútočení s Jižní Koreou.

Spojené státy na hrozby reagovaly velkým společným cvičením s Jižní Koreou a posílením své protiraketové obrany. Ministr obrany Chuck Hagel oznámil, že k nynějším třem desítkám pozemních protiraketových střel na Aljašce a Kalifornii doplní dalších 14 raket a v Japonsku umístí radarovou stanici protiraketové obrany.

Zároveň překvapivě podotkl, že tím USA částečně omezí svůj plán na roztažení protiraketového deštníku v Evropě. To vyvolalo obavy především v Polsku a v Rumunsku. Washington ale ujistil, že rezignuje pouze na čtvrtou fázi budování protiraketového štítu v Evropě.

V té měli Američané na základnách v Rumunsku a Polsku rozmístit po roce 2020 nejmodernější antirakety SM-3 Block IIB na ničení balistických střel. Washington poté ale hned ujistil obě země, že základny do roku 2018 v souladu s třetí etapou postaví, jen na nich budou umístěné méně výkonné antirakety a čtvrtá etapa už zkrátka realizována nebude.

Peking varuje, Moskva zatím nejásá

Zrušení poslední fáze budování protiraketové obrany v Evropě nijak neohrozí evropské země NATO. Podle generálního tajemníka Anderse Fogh Rasmussena  navíc "americké rozhodnutí nijak nesouvisí s Ruskem".

Protiraketová obrana NATO

Experti soudí, že posílení americké protiraketové obrany a částečné omezení šítu v Evropě, by mělo Rusko uspokojit. Všeobecně se očekává, že by to mohlo vést k obnovení rusko-amerických vztahů především v oblasti jaderného odzbrojení. Právě Moskva byla dlouhodobě hlavním kritikem plánovaného rozmístění nejmodernějších amerických antiraket v Evropě, které měly být jednou z klíčových součástí protiraketové obrany NATO na ochranu celého kontinentu před hrozbami z Íránu.

Reakce Moskvy je však vlažná a Rusko stále požaduje právně závazné záruky, že protiraketový deštník nebude namířen proti němu a nesníží jeho odstrašující strategické prostředky.

Kriticky se k novým americkým plánům postavila v souvislosti se situaci na Korejském poloostrově také Čína. Akce jako posilování systému protiraketové obrany podle Pekingu jen "zintenzivní už tak vypjaté nepřátelství obou zemí a rozhodně nepřispěje k mírovému vyřešení problému".