Do konce roku 2014 chce NATO předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi afghánským bezpečnostním silám a stáhnout většinu ze 130 tisíc vojáků. Alianční mise tím "skončí". Další afghánská mise však hned poté začne a už nyní se rýsuje její podoba.

Spojenci zemi neopustí úplně. Představitelé americké armády nyní hovoří o čísle 25 tisíc vojáků, kteří by v Afghánistánu působili další dekádu - až do roku 2024.

Pentagon počítá s tím, že by šlo o výcvikové instruktory a příslušníky speciálních sil, kteří by afghánským jednotkám pomáhali v protiteroristických akcích. Většinu sil by tvořili Američané. Ostatní alianční spojenci by do mise vyslali "symbolické" kontingenty. Novým koaličním silám ve zbrusu nové misi by velel tříhvězdičkový americký generál. Jméno zatím Pentagon tají.

A do nové mise se s největší pravděpodobností zapojí i Česká republika. Návrh na působení v zahraničních misích pro nejbližší roky, kterým se ve středu bude zabývat vláda, počítá i s českou účastí v Afghánistánu po roce 2014. "Ve výhledu na rok 2015 Česká republika uvažuje o vyslání jednotky až 150 vojáků," potvrdil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Šlo by výhradně o instruktory, kteří by se starali o výcvik Afghánců.

Češi se v příštích letech stáhnou

Zatímco letos působí v Afghánistánu 590 českých vojáků, v následujících dvou letech bude armáda vojáky postupně stahovat. Podle plánu má v příštím roce v zemi působit maximálně 539 vojáků, v roce 2014 pak nejvýše 340 vojáků.

Už počátkem příštího roku se z afghánské provincie Lógar začne stahovat český provinční rekonstrukční tým (PRT), který zde působí od roku 2008. "V únoru roku 2013 dojde k redukci vojenské části PRT na 100 osob," uvádí se v materiálu pro vládu. Na základně Shank bude stovka vojáků připravovat materiál pro postupný návrat do vlasti. Nadále však bude podporovat civilní experty, kteří mají na starost obnovu a rozvoj celé oblasti. V současné době působí v rekonstrukčním týmu takřka tři stovky vojáků a civilistů.

Do Afghánistánu by se naopak měla vrátit vrtulníková jednotka. Maximálně 65 vojáků a tři vrtulníky Mi-171Š budou zajišťovat transport a zásobování spojenců od druhé poloviny roku 2013. Letci zůstanou v zemi rok a měli by sehrát důležitou roli při odsunu techniky a osob.

V druhé polovině roku 2014 čeká další nasazení také elitní 601. skupinu speciálních sil. Do Afghánistánu však tentokrát vyrazí maximálně padesátičlenný kontingent. Armádní "speciálové" působí v Afghánistánu i letos, v polovině roku se ale zhruba stovka vojáků vrátí zpět domů.

Žádný úprk, varoval Vondra

Podle ministra obrany Alexandra Vondry se zkušenosti z afghánské mise jednoznačně podepisují na kvalitě vojáků i kvalitě jejich výcviku. Operace ISAF Čechům přinesla velké množství zkušeností.

Vondra odmítl hlasy, že v posledních letech českou armádu postihla takzvaná "afghanizace", kdy prakticky vše od výcviku přes pořizování techniky až po modernizace bylo podřízeno působení v Afghánistánu.

"Musím to odmítnout. Zkušenosti především na taktické úrovni jsou přenositelné i do jiných typů konfliktů a technika, která v uplynulých letech byla pro pozemní síly pořízena, rozhodně není jednoúčelová," konstatoval Vondra. K postupnému stahování sil podle něj Česko přistupuje velmi odpovědně.

Zároveň varoval před překotným stažením či "úprkem". "Hrozilo by, že bychom přišli o vše, čeho jsme v této zemi v uplynulých letech dosáhli. A není toho málo, byť nemá smysl si nalhávat, že se Afghánistán během deseti let proměnil v oázu stability a demokracie," dodal Vondra.