Obří vojenský transportní letoun Boeing C-17 přistál na letišti v lotyšské Rize při příležitosti konání summitu aliance. Její generální tajemník Jaap de Hoop Scheffer ho chtěl využít k tomu, aby členům NATO připomněl jejich závazky při transformaci aliance.

"V posledních letech k operacím NATO stále více potřebujeme expediční schopnosti," řekl novinářům přímo v nákladním prostoru letadla. Odkázal přitom na mise, které se nyní odehrávají i mimo Evropu, například v Afghánistánu nebo Pákistánu.

NATO má problémy s letadly
Aliance se už řadu let potýká s problémem, jak přepravit své jednotky na velké vzdálenosti. Dosud absenci vlastních transportních letounů řešila jejich pronájmem. Tato varianta ale není vždy možná a navíc je drahá.

Členské země Severoatlantického paktu se proto v září rozhodly, že do společného vlastnictví pořídí tři letouny Boeing C-17. Do programu jejich nákupu se tehdy zapojilo jen 13 zemí NATO, včetně České republiky.

Scheffer se nyní snaží přesvědčit i další alianční země, aby se připojily a využil k tomu i ukázku letadla před zahájením summitu. "K dnešnímu dni se do programu zapojilo již patnáct zemí NATO a Švédsko," oznámil v Rize.

"Pořízení C-17 znamená skutečný zlom v našich schopnostech," míní generální tajemník aliance. Zároveň vyzdvihl, že letouny dokáží kromě přepravy velkého množství materiálu i čerpat palivo za letu nebo přistávat na krátkých dráhách.

Nedostatek strategických přepravních schopností se kriticky projevil během loňské mise v Pákistánu. NATO si tehdy chtělo od Ukrajiny půjčit letadla Antonov. Jejich pronájem byl ale tak drahý, že aliance od úmyslu nakonec ustoupila.

Využít tehdy mohla jen svá taktická letadla, která spotřebují mnohem více paliva, nedoletí tak daleko a přepraví menší náklad. Mise v Pákistánu proto byla několikanásobně dražší a pomalejší, než kdyby aliance vlastnila nové Boeingy C-17.

Nový letoun C-17 unese 75 tun nákladu a doletí do vzdálenosti přesahující 4400 kilometrů. Do jeho útrob se vejde například tank nebo tři helikoptéry.