Padlých přibývá. Proč v Afghánistánu umírají čeští vojáci stále častěji

23. října 2018  18:43
Každá ztráta života je absolutní. Čeští vojáci v Afghánistánu působí už od roku 2002 a od té doby se v jich zemi vystřídalo přes devět tisíc. Někteří i čtyřikrát či pětkrát. Ačkoliv se tam zapojili i do nejrizikovějších operací, smrt se jim ve srovnání s dalšími spojenci relativně vyhýbala. Až dosud.  
Čeští vojáci na patrole v okolí základny v afghánském Bagrámu | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz
galerie Působení českých vojáků v Afghánistánu Počty vojáků jednotlivých vojáků v misi Resolute Support v září 2018. Česká...

Čistě statisticky mají Češi za posledních pět let - kromě Američanů - v Afghánistánu nejvyšší ztráty na životech. Předběhli i tradičně druhé Brity, kteří se v počtu nasazených vojáků v Afghánistánu angažují po Spojených státech skoro nejvíce. Od roku 2014 přišlo Česko o devět vojáků, Británie o osm.

Podle serveru icasualties.org padlo od roku 2014 v Afghánistánu 144 spojeneckých vojáků, z toho zdaleka nejvíce Američanů - těch už bylo 111. Kromě nich jsou v posledních letech vystavováni největším rizikům - alespoň co do smrtelných incidentů - prakticky už jen Češi.

Letos v Afghánistánu dosud umírali jen příslušníci obou těchto armád: osm Američanů a čtyři Češi. Naposledy v pondělí rotný Tomáš Procházka, když na vozidlo českých vojáků přímo na základně nečekaně zaútočil příslušník afghánských bezpečnostních sil.

V letech 2016 a 2017 kromě tří desítek Američanů zaznamenalo tři mrtvé Rumunsko a jednu oběť Gruzie. Britové naposledy přišli o dva vojáky v roce 2015.

Počty padlých v Afghánistánu od roku 2001

  • Albánie - 1
  • Austrálie - 41
  • Belgie - 1
  • Kanada - 158
  • ČR - 14
  • Dánsko - 43
  • Estonsko - 9
  • Finsko - 2
  • Francie - 86
  • Gruzie - 29
  • Německo - 54
  • Maďarsko - 7
  • Itálie - 48
  • Jordánsko - 2
  • Lotyšsko - 3
  • Litva - 1
  • Pracovníci NATO - 19
  • Nizozemsko - 25
  • Nový Zéland - 11
  • Norsko - 10
  • Polsko - 40
  • Portugalsko - 2
  • Rumunsko - 24
  • Slovensko - 3
  • Jižní Korea - 1
  • Španělsko - 34
  • Švédsko - 5
  • Turecko - 14
  • Británie  - 455
  • USA - 2 414

Celkem: 3 556

Zdroje: RS, iCasualties

Česká armáda má v současné době v Afghánistánu asi 350 vojáků, Británie momentálně disponuje v zemi skoro 900 lidmi. USA mají vojáků v Afghánistánu nyní kolem 14 000, z toho přes 8 tisíc v rámci mise NATO.

Přihlédne-li se ještě k tomu, že Rumunsko má v zemi přes 600 vojáků a Gruzie téměř 900, pak Češi mají v poměru k počtu přítomných vojáků v Afghánistánu v posledních letech vůbec největší ztráty na životech, a to téměř 2,6 procenta. Nejblíže jsou Američané s 0,8 procenta.

Jde však o statistické údaje. Podle bezpečnostního experta Františka Šulce vyplývají ze situace v zemi.

Právě před pěti lety totiž došlo ke stažení drtivé části zahraničních jednotek. Na začátku roku 2014 bylo v Afghánistánu ještě takřka 100 tisíc zahraničních vojáků. Nyní je to jen zhruba 16 tisíc. Mise se změnila na nebojovou, vojáci mají za úkol cvičit afghánské bezpečnostní síly, které přebírají zodpovědnost za bezpečí v zemi.

Bojují teď ony a také kvůli tomu mají mnohonásobně vyšší ztráty než před odchodem zahraničních sil.

„Řada zemí, jako Francie se z Afghánistánu stáhla úplně. Navíc jsou zahraniční vojáci koncentrováni jen na několika základnách, což je pro útočníky snazší,“ uvedl Šulc. A čeští vojáci jsou na exponovaných místech, jako v případě základny v Bagrámu, kterou chrání.

Podle údajů afghánského ministerstva obrany a vnitra bylo za celé období od června roku 2002 do konce roku 2014 zabito přes 21 tisíc afghánských vojáků a policistů. Tedy za dvanáct let. Od ledna 2015, kdy hlavní břímě bojů s Tálibanem a dalšími skupinami nesou sami jen se zahraniční podporou, přišlo dosud o život přes 24 tisíc afghánských vojáků a policistů. Tedy za čtyři roky.

Na ztráty nejsme zvyklí

Z dlouhodobého hlediska je novodobá česká společnost možná ještě příliš „mladá“ na to, aby viděla své vojáky umírat. Podle sociologů není zvyklá a neumí uchopit, že za zemi a její hodnoty někdo položí život tisíce kilometrů daleko.

I přesto jsou ztráty v řadách české armády za sedmnáct let v afghánských misích v porovnání s jinými spojenci nízké. A to zásluhou výcviku českých vojáků, díky jejich profesionalitě a patrně také do jisté míry i trochou toho „vojenského štěstí“.

Od roku 2002 v Afghánistánu padlo 14 českých vojáků. Česká republika je přitom v zemi velmi aktivní a v posledních letech udržuje v zemi jeden z nejpočetnějších kontingentů.

A není to tak, že by Češi v Afghánistánu seděli ukrytí v superbezpečných zónách. Naopak prošli nejrizikovějšími bojovými operacemi a plní ty nejnáročnější úkoly.

Působení českých vojáků v Afghánistánu

Působení českých vojáků v Afghánistánu

Důkazem mohou být čistě bojové mise elitní jednotky 601. skupiny speciálních sil z Prostějova, která v Afghánistánu pátrala po teroristech a přívržencích bývalého vládního hnutí Taliban. Elitní bojovníci sice krváceli, ale misemi prošli beze ztrát.

Nebo současná strážní jednotka chránící základnu Bagrám. Na patroly mimo ochranné valy a strážní věže pevnosti vyjíždějí prakticky každý den kromě Čechů snad jen Gruzínci. Ti, ač nejsou členy NATO, přišli dosud v Afghánistánu o 29 svých vojáků.

Austrálie, od které je země pod Hindúkúšem také vzdálená tisíce kilometrů, přišla o 41 vojáků a maličký Nový Zéland o 11 vojáků. Nebo srovnatelné Nizozemsko o 25 vojáků a Dánsko o 43.

Z našich nejbližších sousedů má nejvyšší ztráty Německo (54 vojáků) a to i přesto, že němečtí vojáci působili v relativně nejklidnější severní části země a do bojových operací se prakticky nezapojovali. Polsko přišlo v Afghánistánu o 40 mužů, Maďarsko o 7 a Slovensko o 3 vojáky.

Ve válkách se se smrtí musí počítat. Česká společnost je ale obecně neochotná podstupovat jakékoliv oběti a to nejen v rovině obrany.

Na jedné straně si stěžuje, že naše armáda nikdy nic nebránila, že nebyla nikdy nasazena a nebojovala. Když pak v národním zájmu a na základě politického rozhodnutí řádně zvolené reprezentace nasazena je a vojáci riskují (a ztrácejí) životy, stěžuje si a kritizuje znovu.

Počty vojáků jednotlivých vojáků v misi Resolute Support v září 2018. Česká armáda má v současnosti zhruba 350 vojáků, posily v provinciích Herát a Lógar ještě nebyly do tabulky zahrnuty

Počty vojáků jednotlivých vojáků v misi Resolute Support v září 2018. Česká armáda má v současnosti zhruba 350 vojáků, posily v provinciích Herát a Lógar ještě nebyly do tabulky zahrnuty

Strategickým cílem bylo a je z Afghánistánu odejít – tedy nikoliv ho okupovat, jak někteří tvrdí. Odejít, ale pod podmínkou a ve chvíli, kdy budou afghánské bezpečnostní síly schopny samostatně zajistit bezpečnost země. Cílem současné mise NATO je podpora výcviku, plánování, obranného systému a celkového rozvoje afghánských ozbrojených sil. Snaha přesunout co nejvíce odpovědnosti za bezpečnost na samotné Afghánce je maximální.

Je nutné si připomínat alternativu, co by se stalo, kdyby v Afghánistánu mezinárodní společenství nepůsobilo. Slabý stát by se s největší pravděpodobností opět stal útočištěm nejrůznějších teroristických skupin, jejich základnou pro útoky v Evropě i jinde na světě, zdrojem regionální nestability a ještě vyšší migrace do Evropy.

„Volíme asi to nejmenší zlo, nebo spíše to nejlepší ze špatných řešení,“ konstatoval před časem český velvyslanec při NATO Jiří Šedivý.

Taková alternativa by totiž byla mnohem horší a v důsledku také podstatně dražší, protože by se mezinárodní koalice musela dříve či později do Afghánistánu znovu vrátit. A patrně do mnohem riskantnější situace, kde by vojáků umíralo daleko více.

inc natoaktual.cz

Dny NATO v Ostravě

Září 2018

Výroční Dny NATO v Ostravě letos vidělo 220 tisíc návštěvníků.

Yankee od mariňáků

Září 2018

Premiéra amerického UH-1Y Venom, jednoho z kandidátů na přezbrojení českých vrtulníků.

Cvičení Sky Avenger

Červen 2018

Jak doplňují palivo americké stíhačky nad Českem z létajícího tankeru.

Army test u výsadkářů

Červen 2018

Pět disciplin dokonale prověří, zda by vaše fyzička stačila na přijetí do armády.