Ministři obrany během schůzky věnované situaci v Afghánistánu jednoznačně podpořili kroky vlády afghánského prezidenta Ašrafa Gháního, který ve čtvrtek vyhlásil dočasné příměří s povstalci islamistického hnutí Taliban.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga to svědčí o tom, jak vážně Ghání a afghánská vláda stojí o mírové řešení krize v zemi. „Afghánský mírový proces je nezbytný pro dlouhodobé a inkluzívní politické urovnání,“ uvedl.

Aliance podle něj na svém červencovém summitu s největší pravděpodobností bude souhlasit s prodloužením financování afghánských bezpečnostních sil až do roku 2024. Západní země a další partnerské státy dávaly dosud afghánské vládě na provoz armády a policie zhruba miliardu dolarů ročně. Podle Stoltenberga už ale některé země signalizovaly, že chtějí svou pomoc rozšířit.

„Naším cílem je posílit afghánské bezpečnostní síly, aby mohly vytvořit podmínky pro mírové řešení,“ konstatoval Stoltenberg. Hlavním smyslem je podle jeho slov zajistit, že Taliban „nevyhraje na bitevním poli“ a pokud se bude chtít podílet na řešení situace v zemi, musí s vládou začít seriózně vyjednávat.

Taliban však stále trvá na tom, že bude jednat pouze s USA. Washington naproti tomu chce, aby militantní hnutí jednalo o míru přímo s afghánskou vládou.

Afghánský prezident ve čtvrtek u příležitosti oslavy konce postního měsíce ramadánu vyhlásil jednostranně příměří. Není zatím jasné, zda se k němu Taliban připojí.

Příměří se však nevztahuje na další militantní a teroristické skupiny, jako je například takzvaný Islámský stát. Jeho přívrženci ovládají některé oblasti v hornaté provincii Nangarhár. Spojené státy podle velitele zahraničních sil v Afghánistánu Johna Nicholsona budou ve vojenských akcích i během příměří proti IS pokračovat. „Operace budou pokračovat, vlastně budou během tohoto období intenzivnější kvůli zaměření se na IS,“ uvedl generál Nicholson.

Spojenci spustí novou misi v Iráku

Bruselský summit Severoatlantické aliance v červenci podle Stoltenberga také potvrdí spuštění nové výcvikové mise NATO v Iráku. Aliance se na výcviku irácké armády podílí už nyní. Její důstojníky či odborníky na odminování ale školí například v Jordánsku, přímo v Iráku s tím aliance začala až loni.

Výcviková mise je ale početně velmi skromná. Jde jen o desítky poradců a instruktorů. To by se podle Stoltenberga mělo změnit. Přesné počty, kolik výcvikových instruktorů by spojenci do Iráku vyslali, ale zatím neuvedl. Výcvikové aktivity prý ale podstatně zesílí.

„Nejlepší zbraní, kterou v boji s terorismem máme, je výcvik místních sil,“ konstatoval. Aliance je podle něj schopna bojových operací, z dlouhodobého hlediska je však výrazně lepší strategií rozvoj místních sil, které zvládnou s teroristy bojovat samy. Cílem je podle něj zajistit, aby se takzvaný Islámský stát v Iráku už nemohl znovu rozšířit jako v minulosti.