23 členů NATO nedostatečně investuje do obrany

Tři čtvrtiny celkové sumy armádních rozpočtů všech aliančních zemí dohromady tvoří obranný rozpočet USA, což je podle nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa neúnosné, členské státy podle něj musí na obranu dávat dohodnutá dvě procenta HDP. Trump v kampani hrozil, že aliančním státům, které této hranice nedosáhnou, tak nemusí USA přijít na pomoc v případě nouze.

V roce 2015 vynaložily severoameričtí spojenci na obranu 618 miliard dolarů, všechny evropské alianční země dohromady pak 253 miliard. Přesto kvůli napětí s Ruskem, konfliktu na Ukrajině a válce v Sýrii začala Evropa s Kanadou v posledních letech více investovat do obrany, za rok 2015 se celková suma navýšila o 0,6 procent, přičemž do konce roku 2016 se má jednat až o 3 %.

Kam dál?
Boris Johnson naléhá na Evropu, aby zvýšila své výdaje na obranu (15.11. 2016)

Zdroj: The Daily Express (Velká Británie)

---

Stoltenberg: Anexe Krymu je pro NATO stále zcela nepřijatelná

Severoatlantická aliance se dlouhodobě snaží s Ruskem vést rozumný dialog, jenže Kreml svým chováním nahrává pouze dalšímu ochlazování vztahů, s nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa se to nicméně může změnit. Trump se totiž po telefonu shodl s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na tom, že je potřeba vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem posílit – v kampani Trump dokonce mluvil o možném uznání Krymu jako ruského území. Americké spojence v Alianci Trumpovo zvolení a sbližování s Ruskem znejistilo, otázkou také stálé zůstává, jak se americký závazek NATO pod Trumpem změní.

Podle generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga je anexe Krymu „nepřijatelným narušením územní integrity a svrchovanosti Ukrajiny“. Pro německou ministryni obrany Ursulu von der Leyen je nezbytné „nezapomenout na vlastní principy“, které jsou zcela v rozporu s chováním Kremlu na východní Ukrajině či v Sýrii.

Kam dál?
EU se snaží odhadnout, jak budou vypadat vztahy v NATO po Trumpově triumfu (15.11. 2016)

Zdroj: Jordan Times (Jordánsko)

---

Obama uklidňuje spojence na své poslední cestě po Evropě

Dosluhující americký prezident Barack Obama započal svoji poslední oficiální cestu po Evropě návštěvou Řecka. V Athénách prohlásil, že silná, prosperující a jednotná Evropa je dobrá nejen pro Evropany, ale i pro Spojené státy, a NATO je zcela nezbytné pro bezpečnost a prosperitu USA. Obama při cestě hodlá uklidňovat alianční spojence po šoku ze zvolení Donalda Trumpa, zvláště kvůli jeho nejasnému přístupu k NATO.

Transatlantické vztahy jsou „základním kamenem naší společné bezpečnosti a prosperity, zvláště Severoatlantická aliance je proto nepostradatelná“, což si republikáni i demokraté ve Spojených státech uvědomují, argumentoval Obama. Další kroky dosluhujícího prezidenta povedou do Německa, kde se setká s kancléřkou Angelou Merkel či s francouzskými a britskými lídry.

Kam dál?
Trump dodrží závazky vůči NATO, slíbil Obama (15.11. 2016)

Zdroj: Hürriyet Daily News (Turecko)

---

Austrálie chce Trumpovi pomáhat v budování americké armády

Zbrojařské firmy v Austrálii jsou připravené a ochotné pomoci novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vybudovat „gigantickou“ vojenskou sílu. Australský ministr obranného průmyslu Christopher Pyne navíc nastínil možné navýšení australského rozpočtu na obranu, v budoucích letech by tak Austrálie mohla překročit současný práh dvou procent HDP, které na obranu vydává.

Na Trumpem navrhované zvětšení armády o 50 000 vojáků, 10 000 mariňáků, 75 nových lodí a 100 nových bojových letounů by mělo být vyhrazeno 500 miliard dolarů, právě australské firmy by se tak na výrobě techniky rády podílely.

Kam dál?
Obama odeslal návrh obranného rozpočtu, počítá s dalšími drony (14.11. 2016)

Zdroj: News.com.au (Austrálie)

---

Bývalí šéfové NATO chtějí speciální summit s Trumpem

Anders Fogh Rasmussen a Jaap de Hoop Scheffer chtějí uspořádat speciální alianční summit s Donaldem Trumpem krátce po jeho inauguraci na počátku roku 2017. Bývalí generální tajemníci Severoatlantické aliance chtějí přispět k tomu, aby Spojené státy i nadále ctily veškeré alianční závazky, a zároveň chtějí varovat Trumpa před jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Zvláště obezřetný by měl být Trump ohledně Krymu, který v roce 2014 zabrali ruští vojáci. „Pokud bychom přijali anexi Krymu, vzdali bychom se řádu spoléhajícího se na pravidla, což by mělo zásadní vliv na situaci kdekoliv jinde na světě,“ varoval před nebezpečným precedentem ruského expansionismu Rasmussen.

Kam dál?
Rusko na Krymu opravuje staré sovětské základny (2.11. 2016)

Zdroj: The Guardian (Velká Británie)