Summit NATO 2023
|
18.05.2009 - Komentář Jana Závěšického z Masarykovy univerzity |
| Budoucnost NATO leží v rukou evropské odpovědnosti |
| Ekonomická krize již přinejmenším dva roky prostupuje globalizovaný svět a s většími či menšími důsledky postihuje spojenectví na celém světě. Následné vcelku přirozené tendence států k protekcionismu nejrůznějších podob pak jsou strašákem pro integrační snahy i prohlubující se mezinárodní spolupráci. Buď jak buď - současný stav věcí poukazuje také na mnohé neduhy transatlantických vztahů. |
|
11.5.2009 - Komentář Tomáše Weisse z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM |
| Jaké vlastně jsou zahraničně-politické zájmy České republiky? |
| V roce dvacátého výročí sametové revoluce to měla a mohla být elegantní symbolická tečka. Česká republika úspěšně zvládla předsednictví v radě Evropské unie a vůči zemím položeným na západ i východ tak vyslala jasný signál, že po době odpovídající jedné generaci již pro ně je plně etablovaným a respektovaným partnerem. Nestalo se a místo tečky tak zde máme směsici výrazných otazníků a vykřičníků. A sebelepší výkon v pátek jmenované vlády na tom již nic změnit bohužel nemůže. |
|
4.5.2009 - Analýza Jany Urbanovské z Masarykovy univerzity |
| Mise nováčků po deseti letech členství v NATO |
| Zapojení do zahraničních misí se stává postupně jednou z nejdůležitějších součástí členství v Severoatlantické alianci. Lze konstatovat, že o co více se jednotlivé země angažují, o to větší mají v Alianci vliv. Česká republika, Maďarsko a Polsko před deseti lety pomyslně stály na stejné startovní čáře. Jak si v záležitosti angažování v misích vedou dnes, po deseti letech členství v NATO? Drží spolu krok? |
|
27.4.2009 - Komentář Jiřího Schneidera z Prague Security Studies Institute |
| Proč se stále nedokážeme dohodnout na zahraničně-bezpečnostní politice? |
| Bezpečnost České republiky je postavena na dvou vnějších pilířích, členství v NATO a Evropské unii. Ani vstupem do NATO před deseti lety a EU v roce 2004 však nebyla naše bezpečnost zajištěna automaticky a nadobro. Velikost vzájemných garancí neurčují právní závazky, ale chování členských států. Bez politicky spolehlivého vzájemného ručení spojenců nelze mluvit o kolektivní obraně NATO. A bez úzké spolupráce a koordinace v rámci EU nelze počítat se vzájemnou solidaritou v systému kolektivní bezpečnosti. |
|
30.3.2009 - Glosa Pavla Hlaváčka ze Západočeské univerzity |
| Co je to vlastně atlantismus? |
| V době, kdy si připomínáme 10. výročí vstupu naší země do Severoatlantické aliance a kdy si sama Aliance připomíná 60. let své existence, bychom si mohli položit zdánlivě triviální otázku: Co to ten atlantismus vlastně je? Jaký je jeho význam? Slýcháme o něm neustále: používají jej novináři, odborníci laikové. Skutečně ale všichni vědí, o čem hovoří? |
|
23.3.2009 - Analýza Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha |
| Sjezd ČSSD: O NATO není v rezoluci ani slovo |
| Součástí 35. sjezdu ČSSD, který skončil v neděli 22. března 2009 v Praze, bylo i přijetí několika rezolucí, jež mají charakter vymezení hlavních programových priorit pro nadcházející období. Jednou z nich je i rezoluce věnující se zahraniční politice, kterou představil stínový ministr zahraničních věcí ČSSD Lubomír Zaorálek. |
|
16.3.2009 - Analýza Andora Šándora, bývalého náčelníka Vojenské zpravodajské služby |
| Schefferovi se zpravodajskou spolupráci bohužel prohloubit nepodařilo |
| Bez jakékoli publicity se na svůj vstup do Aliance před více jak deseti lety připravovala i vojenská zpravodajská služba. Přestože je zpravodajství nejméně integrovanou součástí aliančních vojenských struktur, bylo potřebné učinit řadu formálních opatření k tomu, abychom ve společném hodnocení hrozeb hráli odpovědnou roli a mohli přispět tím, v čem jsme měli co nabídnout. |
|
02.02.2009 - Polemika Luboše Dobrovského, bývalého ministra obrany |
| Vektorem ruské zahraniční politiky je stále geopolitika |
| Vývoj vztahu Ruska a Evropy vyložil Michael Romancov ve svém článku z 26.1.2009 ve světle geopolitických principů s precizností, jež je mu vlastní. Nicméně stroze geopolitický výklad vývoje vztahů Ruska a Západu, se zajímavou historickou exkurzí, klade řadu otázek. |
| 26.01.2009 - Analýza Michaela Romancova z Metropolitní univerzity Praha |
| Geopolitické důsledky rozšíření NATO do prostoru Střední a Východní Evropy |
| Postupné rozšiřování členské základny NATO na úkor bývalých členských států Varšavské smlouvy, a dokonce i o bývalé sovětské republiky v Pobaltí, je v Rusku vnímán zcela jinou optikou, než jakou používáme u nás. |
| 05.01.2009 - Analýza Jiřího Šedivého, bývalého náčelníka generálního štábu AČR |
| Co změnil náš vstup do Aliance |
| Již 12. března 2009 oslaví Česká republika desáté výročí svého vstupu do Severoatlantické aliance. V ten den se stala plnohodnotným členem nejsilnějšího demokratického obranného společenství. Po našich zkušenostech z dlouhé doby členství ve Varšavské smlouvě to znělo jako pohádka, kdy se sen řady generací Čechů stal skutečností. Co se naším vstupem do Aliance změnilo? |
